close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Povídka ..(((

24. března 2007 v 20:12 |  moje články
Jednoho dne se jeden kluk ocitl na jakési chatě a neměl tam co dělat,byl unavený a bylo mu smutno.Často míval smutné nálady a míval i časté deprose.Nevěděl čím to je a snažil se na to přijít a jednoho dne se mu v hlavě vytvořila myšlenka,že mu chybí pořádná láska.Jedna duše spřízněná,jenž si někde poletuje a jentak si něco maluje.Býval často sám a neměl si s kým povídat.Musel pořád jezdit tam,kde nikdo nebyl a nic se tam nedalo dělat.Byl odkázaný na sebe samém.Až jednou kdosi na něj čekal venku.On jak už byl tou samotou znechucený tak nechtěl vyjít ven.Ale byl zvědavý a říkal si,že snad je tam někdo kdo mu porozumí,kdo ho pochopí.Doufal,věřil a snad i si představoval,jaké to bude,jestli najde ji tu spřízněnou duši co tak marně a bez úspěchu hledal.Když vyšel ven tak se nestačil divit.Stála tam jedna malá holka a koukala se na něj očima,které byli tak zvědavé jako ty jeho.Dlouho se nedali do řeči,protože se neznali a oba se před sebou styděli.Možná to nebyl ani stud ale možná to taky byl jen respekt k tomu druhému.On nevěděl,jestli se ji líbí či ne.Chvilku si povídali a potom spolu chodili ven a měli spoustu myšlenek a krásných chvilek,kde se oba nasmáli.Jemu s ní bylo velmi příjemně ale nevěděl,jestli i to samé cítí ona.Měsíce ubíhaly a ty dva se čím dál tím mín přestali výdat.Jemu bylo be zní smutno,protože jak byl sám a ta samota ho ubíjela tak si uvědomil,že kní cítí víc než jen to kamarádsví ale nechtěl jí to říct,protože se bál odpovědi.

Uběhlo několik let a on na ni pořád a stále myslel.Hledal ji na internetu,jestli náhodou někde neni ale marně.Už to chtěl vzdát,když najednou uviděl na dopisovacím programu jedno jméno.
Bylo tam napsáno jedno jméno shodující se s její.Nevěřil,že by to mohla být ona,ta kterou tak ústavičně a nepřetržitě hledal.Chvilku se přemlouval a pak ji napsal.Psaly si nějaký ten den a on zjistil,že je to opravdu ona,že se změnila a to k lepšímu.Alespoň pro něj.Byla taková tajemná a jiná,než ostatní.Při tom jak si ty dva psaly se absolutně ve všem shodli.Bylo to divné a přitom skvělé,když se dva odlišní lidé ve všem shodují.A navíc když on jí tak dlouho neviděl.
Psaly si ale ona už někoho měla.On byl smutný z toho,že mu to neřekla a taky zklamaný,že mu to nijak nedala vědět.Pár dní na to se ale v jednom jejím článku dočetl o ztrátě jakého si partnera.Nebyl z toho moc rád,přál jim,aby jim to co nejdéle vydrželo.A to proto,že ji měl moc rád a cítil k ní ještě víc než ten kamarádský vztah.Stále si psaly a on začal věřit,nebo snad doufat,že by mezi nimi mohlo něco krásného vzuniknout.A tak se domluvili,že spolu pujdou ven,nevěděli kam ale někam došli.Sedli si na lavičku a mezitím si povídali.On měl s sebou přehrávač a v něm měl její oblíbenou skupinu a písničky,ktreré ještě neslyšela.Foukal studený vítr a jelikož mu je skorovždycky zima tak se chtěl přitulit ale nějak nevěděl,jestli ji to bude vadit či ne.Pořád mu v hlavě probíhala tato myšlenka ale neudělal nic.Jen tak koukal a občas prohodil slůvko.Rád by byl v obětí,té která pro něj dost znamená a kterou má hodně moc rád.Když doposlouchali písničku tak šli směrem k hřbitovu.On myslel na to,jak jí chytnout za ruku,dát jí polibek na tvář a jen tak z ničeho nic jí pohladit po jejích krásně hnědých a lesknoucích se vlasech.Zase mu v hlavě kolovala představa,že by to nechtěla a on by se v ní zbytečně zklamal.Ale taky myslel na to,kdyby ji to vubec nevadilo,jen se usmála a jemu by bylo moc hezky tam u srdíčka,protože už se mu to dlouho nestalo,že by ho někdo chytil a objal.On strašně potřebuje někoho k sobě a myslí si,že tahle spřízněná duše by mu to mohla dát,ikdyž neví co se jí hodní v hlavě.Rád by to věděl ale neví jak se to má dozvědět.

Snad jednou mu ona spřízněná duše poví jestli cítí totéž nebo je to z její strany jen kamarádský vztah . . .
nebyl to ani kamarádský vztah ani nic víc...byl to jen malý úlet či snad osdu dal vědět,že i spřízněné duše jsou a že musíme hledat tu pravou.

není to můj příběh......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Daneček Daneček | 29. března 2007 v 15:02 | Reagovat

princezno :D:D:D rofl

2 Black-whiiite Black-whiiite | 29. března 2007 v 16:26 | Reagovat

Danisko!! nech toho ok? dekuji....:-* :-/

3 Daneček Daneček | E-mail | 29. března 2007 v 19:12 | Reagovat

ok :-* :-/ xD

4 Black-whiiite Black-whiiite | 29. března 2007 v 21:16 | Reagovat

no vidíš jak ses hodnej :D

5 Mira Mira | 1. dubna 2007 v 19:25 | Reagovat

''On myslel na to,jak jí chytnout za ruku,dát jí polibek na tvář a jen tak z ničeho nic jí pohladit po jejích krásně hnědých a lesknoucích se vlasech.Zase mu v hlavě kolovala představa,že by to nechtěla a on by se v ní zbytečně zklamal.Ale taky myslel na to,kdyby ji to vubec nevadilo,jen se usmála a jemu by bylo moc hezky tam u srdíčka,protože už se mu to dlouho nestalo,že by ho někdo chytil a objal.'' ...''Zase mu v hlavě kolovala představa,že by to nechtěla a on by se v ní zbytečně zklamal'' ...

Todle mě fakt zaujalo (: ani nevim proc:p

6 Black-whiiite Black-whiiite | 2. dubna 2007 v 16:56 | Reagovat

jo je to....no...těžký všechno no ....

7 Mira Mira | 3. dubna 2007 v 20:55 | Reagovat

ted nechapu....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama